On-line kurz: Dog fitness

Ahoj a vítejte v našem on-line kurzu dog fitness. Balanční cvičení nebo-li dog fitness se stává velmi oblíbeným a hojně vyhledávaným aktivním cvičením pro psy u jejich majitelů. Pomocí cvičení na různých druzích balančních pomůcek můžeme psu velmi efektivně zvýšit a udržet jeho aktivní fyzickou kondici.

Zároveň si pes v průběhu cvičení posiluje jiné svalové skupiny, než ty které zapojuje při běžných pohybech jako je chůze, klus či cval. Musí totiž zapojit svalové skupiny, které jsou potřebné pro samotnou stabilizaci pohybového aparátu, tzv. hluboký stabilizační systém (lépe řečeno střed těla). Zároveň si pes při fitness posiluje svaly potřebné pro jeho celkovou sílu, rychlost a výkonnost, které následně velmi efektivně dokáže zužitkovat při jeho tréninku nebo závodech. Mimo to dog fitness slouží jako prevence vůči různým zraněním (např. proti kulhání) a se správným vedením (a dobrým cvičebním plánem) dokáže pomoci vrátit psího pacienta zpět k jeho předchozí aktivitě.

Dog fitness můžeme cvičit v kterémkoliv období - v průběhu tréninkového plánu, mimo sportovní sezónu. Ať už prší nebo sněží, doma si můžete s vaším psem s radostí a s velkou efektivitou zacvičit.

Ještě než se do kurzu pustíte, nezapomeňte si stáhnout skripta.

STÁHNOUT Dogfitness.pdf

1. kapitola - Stavba těla

Ve sportovním potenciálu psa a v určení, který sport mu bude nejlépe vyhovovat, hraje významnou roli anatomické faktory (zaúhlení kloubů, délka končetin), typ svalových vláken a elastický potenciál jednotky sval-šlacha, a ty jsou do značné míry neměnné. Stavba těla znamená symetrii, velikost a tvar různých částí těla a jejich vzájemný vztah mezi sebou.

"Špatná stavba" neboli uspořádání těla může zvýšit pravděpodobnost zranění psa a následkem může být pak např. abnormální chod. Stavbu těla nemůžeme nijak ovlivnit! Můžeme se však naučit vnímat slabé stránky v postavení pohybového aparátu našeho psa a ty pomocí cvičení následně cíleně posilovat, abychom minimalizovali riziko vzniku zranění.

Funkce hrudní končetiny

Hrudní končetiny nesou 60% hmotnosti psa. Už z tohoto údaje vyplývá, že na hrudní končetiny působí mnoho sil, kterým pes musí odolávat ať už v každodenním životě, tak při sportovních disciplínách. Hrudní končetina není pevně spojená s hrudním košem. Je připevněná k hrudnímu koši pouze pomocí svalů, nikoliv kloubů, čímž je mnohem náchylnější ke zranění než třeba pánevní končetina. Především ramenní kloub je nejvíce náchylný ke zraněním.

Stavba hrudní končetiny se obvykle hodnotí podle úhlu lopatky vůči přímce a podle délky ramenní kosti. Úhel lopatky můžeme posoudit, když pes stojí a má předloktí svisle k položce (zemi) a hlavu a krk zvednuté tak, jak je vidět na obrázku. Zaúhlení lopatky se určuje podle úhlu, který svírá půlící linie vedená od vrcholu lopatky k hrbolku pažní kosti s linií vedenou od země k většímu hrbolku kostního výstupku na pažní kosti. Tento úhel by měl být v ideálním případě přibližně 30 stupňů. Správný úhel lopatky umožňuje psovi natahovat hrudní končetiny a dělat delší kroky, čímž zároveň šetří energii. Také snižuje otřesy ramenního kloubu při skocích.

Druhou proměnnou u hrudní končetiny je délka ramenní kosti. Když je ramenní kost krátká, nachází se předloktí více vpředu a v důsledku toho je celá hrudní končetina svislejší. Pes s větším zaúhlením dokáže tlumit náraz při dopadu lépe než pes, který má hrudní končetinu rovnější. To proto, že díky většímu zaúhlení mohou svaly o trošičku déle zpomalovat náraz, zatímco kosti a šlachy se chovají jako pružiny, které stlačují a pak zase natahují. V ideálním případě by ramenní kost měla být tak dlouhá, aby bylo předloktí umístěné pod tělem, takže rameno je pak trochu zahnuté a svaly biceps a triceps mají optimální délku. Díky tomu se zase snižují síly otřesů působících na končetiny.

Pozn.: Tuto problematiku naleznete ve skriptech i s obrázky, kde je teorie více rozvedená. Doporučujeme si tuto kapitolu řádně nastudovat a následně pozorovat na svých psech.

Pánevní končetina

Pánevní končetiny nesou 40% tělesné hmotnosti psa a funguje především jako hnací motor psa. Pokud bude mít pes dobře nasvalenou pánevní končetinu, bude mít lepší akceleraci během sportovního výkonu. U starších psů, u kterých často dochází k úbytku svalové hmoty je dobře nasvalená pánevní končetina velmi důležitá, aby mohli lépe překonávat jejich denní překážky v jejich životě (např. chůze do schodů).

I u pánevní končetiny přispívají rozdíly ve stavbě k různému zaúhlení. Někteří psi mají velmi svislý profil pánevní končetiny, kdy se hlezno nachází v jedné linii se zadní částí pánve. Jiní, kteří mají hodně zaúhlené pánevní končetiny, mají hlezno postavené oproti zadní části pánve hodně vzadu.

Předpokládá se, že menší zaúhlení umožňuje psovi přesněji klást pánevní končetiny, takže může provádět těsné ostré obraty. Větší zaúhlení na druhé straně umožňuje delší krok a účinnější pohyb.

Pozn.: Tuto problematiku naleznete ve skriptech i s obrázky, kde je teorie více rozvedená. Doporučujeme si tuto kapitolu řádně nastudovat a následně pozorovat na svých psech.

Střed těla

Střed těla se zapojuje vždy při aktivaci hrudních a pánevních končetin. Střed těla, je považován za nejdůležitější funkční stabilizační systém v těle psa, který je zapojený téměř ve všech aktivitách. Střed těla je taktéž nejdůležitějším prvkem pro správnou stabilizaci páteře, takže i u psů, kteří mají dispozice např. k výhřezu MOP je pravidelné posilování středu těla velmi důležitá.

Pokud je střed těla, neboli hluboký stabilizační systém dobře posílený, bude zároveň docházet k optimálnímu a funkčnímu pohybu mezi přední a zadní části těla psa. Jinak nebude tělo psa stoprocentně pracovat během běhu, skákání nebo při rychlých otočkách.

Pokud je střed těla oslabený, tělo si zátěž kompenzuje zatížením jiných svalových skupin, především tzv. iliopsoas

komplexu, což následně vede ke zraněním. Všechny zmíněné aktivity, především běhání, skákání a rychlé otáčení se závisí právě na správné aktivitě iliopsoas komplexu. K namožení tohoto bedrokyčelního svalu komplexu dochází v důsledku přetížení nebo nadměrného namáhání. Sval se nejčastěji poškodí při protažení, např. když se pánevní končetina zvedá ke skoku. Toto zranění se právě často vyskytuje ve spojení s nedostatečným osvalením zad, které má za následek nadměrnou nestabilitu dolní části zad a pánve.

Pomocí dog fitness dokážeme cíleně střed těla velmi efektivně posílit, čímž zároveň snížíme riziko vzniku nejenom tohoto zranění, ale i dalších.

2. Kapitola - Hlavní zásady

Bezpečnost na prvním místě

Pamatujte, že bezpečnost a zachování zdraví psa se stává prioritou při cvičení s vaším psem. Buďte důslední v tom, kde budete se psem cvičit, především na jakém povrchu. Pokud bude váš pes na daném povrchu klouzat, může se stát, že si odnese negativní zkušenost, případně může být frustrovaný z toho, že nedokáže udržet danou pozici, kterou po něm požadujeme. Následkem své nejistoty může být pes při cvičení napjatější a ztuhne, čímž bude zapojovat naopak jiné svalové skupiny a může si snadno ublížit.

Známky únavy

Pes se nám často snaží dát najevo, že něco není v pořádku, ale my jeho signály nedokáže vždy dobře číst. Únava je u majitelů stále často podceňovaná a dodnes přesně není známo, kde a jak k únavě dochází. Jestli v samotném svalu nebo v nervové soustavě, případně jestli se jedná pouze o psychický jev.

Únava zpravidla nastává, když pohybový výkon pokračuje (např. při tréninku skoků, aportování míčků / hraček), i když už má negativní vliv na zásoby glykogenu ve svalech a v játrech. Při únavě dochází k poklesu svalového napětí (sval se už nedokáže pořádné stahovat) při opakované stimulaci nebo během určitého časového období. Majitelé si pak mohou všimnout, že pes už ztrácí rychlost a jeho celkový výkon klesá, ačkoliv ještě před nějakou dobou pracoval na 100%. Taktéž můžeme rozlišovat i únavu psychickou. Ta se projevuje nejčastěji tak, že pes ztrácí svou soustředěnost na daný úkol a trvá mu než úkol / povel splní.

Z těchto faktů tedy jasně vyplývá, že unavený pes nemůže nikdy cvičit efektivně! Naopak se může opět velmi snadno zranit!

Dejte psovi pauzu nebo od cvičení úplně upusťte pokud uvidíte, že:

• Váš pes už neplní úkol správně (dělá opakované chyby, nesoustředí se, vypadá že přemýšlí před vykonáním úkolu, atd.)

• Pokud vidíte signály stresu (zrychlené dýchání, lízání, zívání, svalový třes, atd.)

Věk psa vs. dog fitness

Každý zdravý, dospělý pes může cvičit dog fitness bez nějakého omezení. Pokud si nejste jistí, jestli s vaším psem můžete opravdu cvičit, nechejte psa prohlédnout veterinárním lékařem, případně fyzioterapeutem, který vám ke cvičení "dá zelenou". Pokud máte psa, který zatím nedosáhl 1 rok (se základy dog fitness můžeme psa začít seznamovat od jeho cca 6 měsíců věku), staršího psa nebo pokud má váš pes zdravotní problémy (např. chronické problémy se zády, klouby, vývojová onemocnění DLK či DKK, případně je po chirurgickém zákroku), doporučujeme vám bezprostředně dodržovat bezpečnostní doporučení a v případě potřeby znovu konzultujte cvičení s odborníkem ve fyzioterapii zvířat. Pokud se doporučením budete řídit, bude cvičení pro vašeho psa bezpečné a příjemné. Nikdy proto se psy, kteří mají zdravotní problémy, nepřesáhněte doporučený maximální 2 minutový tréninkový čas, věnujte se především cvičení pro začátečníky (včetně doporučeného opakování).

Především u štěňat byste měli být velmi obezřetní. Štěňata by se měla věnovat především správnému rozvoji jejich vlastní propriorecepce. Silové cvičení je pro štěňata velmi nevhodné, protože do jejich zhruba 1 roku se svalová hmota moc nevytváří - v tomto věku se celý vývoj pohybového aparátu soustředí především do rozvoje kosterní soustavy (kosti, klouby, vazy, šlachy).

Starší psi jsou přirozeně ztuhlejší, protože tkáně s věkem ztrácejí pružnost. To má vliv na jejich flexibilitu a rovnováhu a zvyšuje to náchylnost ke zranění. S věkem se zhoršuje i kardiovaskulární funkce, čímž se snižuje aerobní kapacita. To ale neznamená, že by starší pes neměl cvičit; spíše jde o to, aby byl majitel takového psa opatrnější a měl by brát větší ohled na jeho fyzickou i duševní kondici.

3. Kapitola - Zahřátí a uvolnění psa

Zahřátí před výkonem

Správným zahřátím připravíme tělo na pohybový výkon. A pozor, pohybový výkon není jen trénink agility nebo IPO. Svého psa by jste měli zahřát i v případě, že si jdete se psem hrát a budete mu aportovat. Uvědomte si, jak se pes při procházce doslova "třese" na to, že za míčkem bude moci vyběhnout a vždy vyběhne v plné rychlosti.

Účinek zahřátí trvá cca 30 minut. Proto bychom měli dbát na to, abychom psa nezahřáli příliš brzy před daným výkonem. Osobně doporučuji psa zahřát ideálně 5 - 20 minut před výkonem (záleží na typu aktivity, které se budeme se psem věnovat).

Nedávné studie prováděné u lidí ukazují, že účinné zahřátí může snížit riziko zranění až o 50%! To je opravdu velké procento toho, co můžeme alespoň přímo ovlivnit! Příznivý vliv má pravděpodobně příprava muskuloskeletárního a kardiovaskulárního systému na pohybový výkon prostřednictvím mírné aktivity v terénu nebo na takových překážkách, které se vyskytnou v závodě nebo tréninku.

Uvolnění po výkonu

Většina výkonnostních sportovců absolvuje i uvolnění po výkonu. To má různé trvání, které je určeno samotnou dobou trvání daného výkonu (tréninku nebo závodu). Obvykle by jste se však uvolnění měli věnovat od 5 do 15 minut (někdy i déle, příkladem jsou např. závody v mushingu).

Nezapoměňte psa po výkonu řádně napojit. Výkonnost psa může být vážně narušená, už když dojde k úbytku 2% vody z těla. Voda v těle je nezbytná pro činnost všech buněk a působí jako tlumič nárazů v těle a mazivo pro vnitřní struktury. Voda dokáže taktéž vstřebávat teplo, které je produkované prací svalů. Věděli jste, že 80% svalové práce je uvolňováno v podobě tepla? Proto je dostatečná hydratace psa po výkonu (i před výkonem - musheři vědí asi nejlépe, jak psa správně zavodnit před i po výkonu) nesmírně důležitá - protože dokáže zabránit přehřátí organismu.

4. Kapitola - Aktivní strečink

Aktivní strečink by měl být prováděn vždy na zahřátých svalech psa. V opačném případě hrozí riziko poškození svalů, na kterých může dojít k tzv. mikrotraumatům svalových vláken. Aktivní strečink je velmi důležitou součástí přípravy pohybového aparátu na výkon psa a bohužel je stále podceňován. Pes si během aktivního strečinku sám protáhne důležité svalové skupiny. Aktivní strečink využívá menší rozsah pohybu kloubů a svalů.

Pes by měl v dané poloze vydržet až 20 sekund a každý cvik je vhodné alespoň 3-5x zopakovat. Aplikováním aktivního strečinku protáhnete důležité svalové skupiny vašeho psa a svaly páteře, které napomůžou celkovému uvolnění, zabrání zkrácení a ztuhlosti svalů.

5. Kapitola - Základy cvičení v dog fitness

Rozložení hmotnosti psa při pohybu

Pohyb závisí na vzájemné součinnosti nervového, svalového a kosterního systému těla. Vyžaduje rovnováhu mezi stabilitou a pohybem, která závisí na zpětné vazbě z prostředí. Samotný pohyb je velmi dynamický a neustále se při něm mění držení těla, rovnováha, těžiště a tuhost, tak aby se pes neustále udržoval hlavou vzhůru i při působení vnějších sil z prostředí.

Jak už víte z předchozí kapitoly, při chůzi je poměr rozložení hmotnosti mezi hrudními a pánevními končetinami 60:40. Působení těchto sil se zvyšuje se zvyšováním rychlosti pohybu a při klusu jsou asi o 80% větší než při kroku. Zároveň v určitých momentech pohybu působí na každou hrudní končetinu větší síla, než jaká odpovídá celkové hmotnosti těla.

Pokud chceme v dog fitness cílit na určitou oblast těla a zvýšit tak účinek samotného cvičení / posilování, musíme pochopit, jak rozložit hmotnost psa během cvičení. Správné rozložení hmotnosti psa během cvičení je klíčem k úspěchu při cvičení v dog fitness.

Důležitost podávání pamlsků

To jakým způsobem bude mít pes rozloženou váhu nezáleží jenom na druhu použitého míče nebo jestli bude mít pes vyvýšené hrudní či pánevní končetiny. Taktéž velmi záleží na tom, v jaké pozici budeme psa odměňovat. Na tento fakt majitelé velmi často zapomínají. Zkuste svému psu dát jenom několik pamlsků a sledujte, jak vás bude svou hlavou ochotně za vaší rukou následovat.

Během cvičení chceme, aby celé tělo bylo vždy v rovné pozici a aby se pes nestáčel na pravou či levou stranu. Proto dbejte na to, jak svému psu budete podávat pamlsky nebo použijte slovní pochvalu.

Pamatujte, že by jste při cvičení měli stát vždy před psem! Pokud se postavíte byť jenom trochu vedle, pes se bude znovu stáčet k jedné straně víc, protože vás upřeně sleduje.

Trénink základních pozic

Níže naleznete základní cvičení od kterého se následně odvíjí další navazující cvičení. Doporučujeme nejdříve začít s tréninkem základních pozic - sed, leh, stání, ještě před tím, než se dostanete se psem k cvičení na bedýnkách a nestabilních površích.

Pozn.: Základní pozice je možné cvičit i se psy, kteří trpí různým onemocněním (DKK, DLK, artróza a další ortopedické onemocnění) - o vhodnosti cvičení se ale vždy předem poraďte s veterinárním lékařem nebo fyzioterapeutem! Zároveň dbejte na menší množství opakování u těchto "rizikových" psů.

6. Kapitola - Aktivní cvičení

Následující cvičení označujeme za aktivní, protože si pes posiluje celý pohybový aparát při jeho aktivním pohybu. Níže naleznete cvičení osmiček, slalomu a kavalet.

Všechna cvičení doporučujeme i našim pacientům (pokud jsou schopní pohybu). Aktivně totiž rozvíjejí střed těla, procvičují pružnost páteře a třeba v rámci kavalet perfektním způsobem procvičují samotný rozsah pohybu kloubů končetin.

Osmičky

Slalom

Kavalety

7. Kapitola - Cvičení s bedýnkou

Při cvičení s bedýnkami pes začíná posilovat více buď přední nebo zadní končetiny - podle toho kterou část těla má na bedýnce. S bedýnkami využíváme principu rozložení hmotnosti 60:40, které se pak vlivem působení gravitace násobí.

Následné cvičení považujeme za základy, kterým je třeba se prokousat. Jinak nebude pes efektivně dále cvičit na nestabilních površích.

Pozn.: Uvedené cvičení je možné cvičit i se psy, kteří trpí různým onemocněním (DKK, DLK, artróza a další ortopedické onemocnění). Je zde třeba být už ale opatrný (zvlášť pokud má pes pánevní končetiny nahoře - toto cvičení není vhodné pro psy trpící onemocněním páteře) - o vhodnosti cvičení se vždy předem poraďte s veterinárním lékařem nebo fyzioterapeutem! Zároveň dbejte na menší množství opakování u těchto "rizikových" psů.

8. Kapitola - Cvičení s nestabilním povrchem, čočkou

K následujícímu cvičení budete potřebovat jednu až dvě nestabilní čočky. Jedná se o základní nestabilní pomůcku, kterou v naší praxi využíváme nejčastěji. Cvičení je seřazené od nejlehčí úrovně po pokročilé. Zpočátku doporučujeme dbát na menší množství opakování jednotlivých cviků a následně můžete opakování přidávat, dle kondice daného psa. Zároveň dbejte na známky únavy - pokud je pes unavený, ztrácí pozornost a dělá chyby, tak cvičení ukončete, aby se pes nezranil. Pokud pes nechce na pomůcku nastoupit, tak se věnujte pouze tomu, aby pes na pomůcku vůbec šlápl, následně aby přes ní přešel a teprve pak se můžete začít věnovat cvičení.

Pozn.: Cvičení s čočkou je možné cvičit i se psy, kteří trpí různým onemocněním (DKK, DLK, artróza a další ortopedické onemocnění). Je zde ale třeba být už opatrný - o vhodnosti cvičení se ale vždy poraďte s veterinárním lékařem nebo fyzioterapeutem! Zároveň dbejte na menší množství opakování u těchto "rizikových" psů.

9. Kapitola - Základní kombinace cviků na bedýnce a čočce

Čočku s bedýnkou kombinujeme moc rádi, zvlášť pokud chceme nestabilní povrch pod pánevními končetinami - cvičení je pak pro psa příjemnější a je si jistější. Stále se jedná o základní cviky, které doporučujeme cvičit i našim pacientům. Pokud si ale nejste jistí vhodnosti cvičení, tak se doporučujeme obrátit na vašeho veterinárního lékaře nebo fyzioterapeuta, který vám velmi rád poradí.

Jednotlivé cviky jsou seřazené zase podle obtížnosti (od nejjednoduššího po ty těžší). Doporučujeme zachovat toto pořadí, aby si byl pes při cvičení jistý a nedělal zbytečné chyby.

10. Kapitola - Cvičení pro pokročilé, burák

Cvičení na tzv. buráku považujeme za cvičení už pro pokročilé psy, kteří mají perfektně vybudovanou rovnováhu, propriorecepci a jsou v dobré kondici. Jednotlivé cviky jsme seřadili dle obtížnosti, které můžete mezi sebou vzájemně kombinovat. Nezapomeňte sledovat známky únavy. Dále dbejte na povrchu, na kterém budete cvičit (aby se pes nesmekl po kluzké podlaze až bude z buráku seskakovat dolů).

!!! Cvičení na buráku nedoporučujeme pro psy, kteří mají jakékoliv zdravotní problémy (DLK, DKK, neurologické obtíže, atd.). Pokud si nejste jistí vhodnosti cvičení, obraťte se na svého veterinárního lékaře nebo fyzioterapeuta. !!!